Šmejdi – zdánlivě vyřešený problém?

Díky jedné neúnavné a nebojácné redaktorce se problematika šmejdů již před pár lety dostala na výsluní společenského zájmu. Bohužel z něj zase trošku ustupuje, ale šmejdi bohužel neustupují. Jen se přeskupují.

Zdálo se, že stačilo na problém poukázat, pár vykutálených “obchodníků” vytrestat pokutami a oni se přesunou zase jinam a starým či jinak oslabeným osobám přestanou škodit.

Chyba lávky! Podle dostupných statistik se v roce 2015 konalo 18 tisíc (!) předváděcích akcí, to znamená 50 denně, včetně nedělí a svátků. Povedení byznysmeni jsou vždycky dva – tři kroky před všemi institucemi, které se snaží jejich činnost aspoň regulovat, když už ne utlumit či ukončit.

Je mi divné, že se toto neděje v zemích jako je Holandsko či Německo – v čem je rozdíl?
Občas slyším námitky, že i v tomto “chybí legislativa”. To si ale rozhodně nemyslím, legislativy je dost, ale možná by měly být důslednější orgány činné v trestním řízení tam, kde si někdo otvírá desítky sroček jak na běžícím pásu, vždycky na ně chvíli “podniká” a po obdržení (byť velké) pokuty jen firmu zavře, otevře jinou a jede se dál. Přece je vždycky někdo v pozadí. Tyhle lidi je potřeba dostávat před soud, ne najaté koníky. A pak je tu tlak společnosti – za prvé by měla dát najevo, že toto podnikání není košer taky tu vidím obrovský prostor pro neziskovky a podobné instituce. Co jim brání věnovat se vytváření smysluplného program pro naše starší spoluobčany, kteří beztak na “zájezdy” dost často jezdí kvůli nedostatku jiného programu a sociálního kontaktu? Možná to není tak snadné jako za osmimístné granty poučovat ostatní o hatefree agendě ale určitě by to bylo pro celou naši společnost podstatně prospěšnější.

Co si myslíte vy?